|
Vliv hliněných omítek na tepelnou stabilitu místnosti
Koukalová, Pavla ; Vlach, František (oponent) ; Bečkovský, David (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je výzkum vlivu vnitřních hliněných omítek a přirozeného větrání na tepelnou stabilitu místnosti. Kromě teoretického rozboru základních charakteristik hlíny jakožto stavebního materiálu je také provedeno experimentální ověření charakteristických vlastností vybrané hliněné omítky v závislosti na absolutní vlhkosti okolního vzduchu. Dále se práce zabývá studiem teplotně vlhkostních parametrů vnitřního prostředí v závislosti na charakteru přirozeném větrání. V poslední řadě dochází k numerickému ověření vlivu hliněných omítek na tepelnou stabilitu místnosti v přechodném období pomocí programu Simulace 2015.
|
|
Stabilita půdní organické hmoty a huminových látek
Nováková, Šárka ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá změnou stability půdní organické hmoty vlivem extrakce v různých činidlech. Pro posouzení stability byly použity dvě půdy odlišného typu a z nich izolované huminové kyseliny. Na extrakci byla zvolena činidla, která se běžně používají pro extrakci kovů z půdy, a byla pozorována změna struktury organické hmoty. Pro charakterizaci byly zvoleny techniky infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací a elementární analýza, výluhy byly proměřeny na UV-VIS spektrometru z jehož výsledků byly určeny absorpční poměry E2/E3, E4/E6 a dynamickém rozptylu světla, kde byla zjištěna distribuce velikosti částic. Další částí práce bylo posouzení změny tepelné stability pomocí metod termogravimetrické analýzy a diferenční skenovací kalorimetrie, kde byly sledovány posuny degradačních teplot u extrahovaných vzorků a byly porovnány s původními vzorky.
|
| |
|
Polyfunkční dům
Kuklová, Jana ; Pilný, Ondřej (oponent) ; Berková, Petra (vedoucí práce)
Hlavním cílem diplomové práce je návrh novostavby polyfunkčního domu v Brně. Stavba se skládá ze dvou částí. Jednu část tvoří obchody. Druhou část tvoří kanceláře a konferenční prostory. Jedná se o budovu, která má tři nadzemní podlaží a jedno podzemní. V suterénu se nachází zázemí a garáž. V přízemí jsou navrženy obchody. Ve druhém patře jsou kanceláře. Konferenční místnosti jsou ve třetím patře. Objekt má plochou střechu. Svislé nosné konstrukce jsou navrženy z keramických tvárnic Porotherm. V jádru objektu jsou svislé nosné konstrukce navrženy jako monolitické železobetonové stěny. V objektu jsou použity sloupy pro možnost otevřeného prostoru. Zdivo suterénu tvoří bílá vana. Podlahy jsou navrženy jako skládané ze systému Spiroll. Vnitřní nenosné stěny jsou navrženy ze sádrokartonu s dvojitým opláštěním. Druhá část práce se zabývá nuceným větráním, chlazením a ústředním vytápěním. Ve třetí části projektu se zabývám akustikou. Projekt byl realizován v programu AutoCad. Všechny konstrukce splňují platné normy a předpisy.
|
| |
|
Chemická a termická stabilita huminových komplexů
Nováková, Tereza ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce zkoumá vztah mezi chemickou a termickou stabilitou komplexů huminových kyselin s těžkými kovy, konkrétně komplexy niklu, kobaltu a mědi. Komplexy byly připraveny s roztoky kovů o třech odlišných počátečních koncentracích. Pomocí techniky UV-VIS byla stanovena množství inkorporovaných kovových iontů ve struktuře huminových kyselin; bylo potvrzeno, že množství kovových iontů vzrůstá s rostoucí počáteční koncentrací. Chemická stabilita byla stanovena jako množství uvolněných kovových iontů dvěma extrakčními činidly (roztoky MgCl2 a HCl), byly získány frakce reziduální, silně vázáná a mobilní a iontově výměnná. Změny, ke kterým docházelo ve struktuře huminových kyselin po vzniku komplexů a po jejich extrakci, byly sledovány FT-IR spektrometrií. Termooxidační stabilita byla prověřena metodami termogravimetrické analýzy (TGA) a diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC). Výsledky přinesly srovnání komplexů dvou huminových kyselin, potvrdily vliv kovových iontů na jejich termooxidační stabilitu. Vztah mezi chemickou a termickou stabilitou byl porovnán na základě korelace dat získaných těmito metodami.
|
| |
|
Vnitřní prostředí mateřských škol z hlediska požadavků stavební fyziky
Jechová, Marie ; Krupica, Roman (oponent) ; Bantová, Sylva (vedoucí práce)
Diplomová práce s názvem „Vnitřní prostředí mateřských škol z hlediska požadavků stavební fyziky“ se věnuje problematice zajištění tepelného komfortu vnitřního prostředí a současně dostatečného osvětlení a proslunění denních místností mateřských škol. Práce je členěna do částí, které na sebe navazují a vzájemně se doplňují. V první části práce je rozebrán řešený problém, stanoveny legislativní požadavky, metody zpracování a cíle práce, které budou v závěru zhodnoceny. Součástí první části práce je definice objektu mateřské školy dle platné legislativy. Dále bude vysvětlena problematika osvětlení a proslunění, z pohledu platných zákonů, vyhlášek a norem. Budou uvedeny všechny potřebné veličiny, grafy, vzorce, výpočty a definice. Stejným způsobem bude v následujících kapitolách vysvětlena problematika tepelného komfortu vnitřního prostředí. V poslední části teorie bude udělen prostor pro představení simulačních a výpočetních softwarů, které budou použity k modelování jednotlivých variant, k porovnání současného a navrhovaného stavu a k vytvoření závěrů práce. Následovat bude praktická část, kde se práce zaměří na návrh okenních otvorů, způsobu zastínění a režimu větrání tak, aby jednotlivé místnosti splňovaly požadavky na denní osvětlení a proslunění a zároveň vyhovovala maximální teplota vnitřního vzduchu prostředí normovým požadavkům. Ve reálném objektu bylo v letních měsících provedeno experimentální měření potřebných vstupních údajů pro posouzení tepelné stability vnitřního prostředí. Ve finální části práce budou vysloveny závěry týkající se poměru podlahové plochy průsvitných částí obalových konstrukcí vůči podlahové ploše denní místnosti, a to tak aby byly splněny legislativní požadavky z hlediska zajištění tepelného i světelného komfortu vnitřního prostředí. Součástí závěru je souhrn případných opatření vedoucí k zajištění požadovaných parametrů a nástin budoucího řešení sledované problematiky.
|
| |
| |